Na úvod ještě malý tip: Hlavní cenu 59. ročníku Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary získal letos talentovaný slovenský dokumentární režisér Miro Remo, o jehož umu se na Oneplay můžete přesvědčit v dokusérii Medvěd.
1. Obžalovaný
Snímek Obžalovaný představuje pravděpodobně vrchol české kinematografie poloviny šedesátých let minulého století. Drama na motivy novely spisovatelky Lenky Haškové slavilo po své premiéře enormní úspěch a v roce 1964 si za něj režiséři Elmar Klos a Ján Kadár z Varů odvezli Křišťálový glóbus. Avšak v rámci normalizace zamířilo roku 1969 do trezoru, kde zůstalo až do revoluce. Příběh totiž sleduje morálně čistého a velmi schopného ředitele elektrárny, jež odhalí obohacování a podvody ze strany svých podřízených, jež jsou propojeny nejen s vládou, ale i justicí. I proto se za něj nikdo nepostaví a sám se stává obětí nezákonného chování, jež odhalil.
2. Stíny horkého léta
Válečné drama Františka Vláčila, který si za film v roce 1978 z Varů odvezl Křišťálový glóbus, se odehrává krátce po konci druhé světové války v beskydském pohraničí. Zdejší hospodář Ondřej žije s rodinou na statku mimo civilizaci a jen tu a tam jezdí do města za nákupy. Jednoho dne k nim z lesů přijde pětice ozbrojených banderovců, ukrajinských nacionalistů známých mimo jiné chladnokrevnými popravami civilistů. Jeden z mužů je zraněný, a tak se jednotka rozhodne na statku počkat, než se úplně zotaví, aby následně zkusila překročit hranice do Rakouska. Ondřej postupně zjišťuje, že banderovci před svých odchodem pravděpodobně nenechají na statku nikoho naživu. Pomoc je daleko a bude se tak chtě nechtě muset pěti bojem zoceleným mužům postavit sám.
3. Jízda
Jan Svěrák dokázal po Sametové revoluci v 90. letech vyprodukovat filmy, které se dodnes řadí k absolutnímu vrcholu moderní české kinematografie. Kromě kultovní Obecné školy (1991) a oscarového Kolji (1996) nelze opomenout i romantické road movie Jízda, pro nějž kapela Buty složila stejně kultovní píseň „Mám jednu ruku dlouhou“. Příběh dvou chlapců, kteří na své bezstarostné cestě kabrioletem za dobrodružstvím přiberou mladou dívku, aniž by tušili, že je v dalším automobilu všechny sleduje její přítel, získal v roce 1994 dva České lvy a o rok později také Křišťálový glóbus ve Varech.
4. Zánik samoty Berhof
O nelehkém životě v českém pohraničí po druhé světové válce pojednává také další oceněné poválečné drama Zánik samoty Berhof režiséra Jiřího Svobody, který s ním roku 1984 na KVIFF získal Zvláštní cenu poroty. Zdejší obyvatelé samoty zvané Berhof se stávají rukojmími skupiny radikálních vérvolfů, kteří se odmítají smířit s porážkou třetí říše. Mezi zajatci je i jeptiška Salome nebo příslušník československé armády, který se ve vypjaté situaci snaží zajistit na samotě pořádek.
5. Kráska v nesnázích
Zvláštní cenu poroty si z Varů odvezl také režisér Jan Hřebejk, jehož snímek Kráska v nesnázích ve stejném roce posbíral celkem tři České lvy. Komediální drama, jehož hlavními postavami jsou Anna Geislerová, Josef Abrhám a Roman Luknár tvořící milostný trojúhelník, lze i dle tvůrců označit za „červenou knihovnu“. Nešťastně provdaná žena potkává staršího muže, do nějž se zamiluje, a zatímco její manžel kvůli nelegální činnosti končí ve vězení, ona vyráží s novým partnerem do Itálie. Vztahy však nikdy nejsou tak jednoduché, jak se na první pohled zdají.
6. Kobry a užovky
Velmi povedenou hereckou ukázku bratrské dvojice Matěje a Kryštofa Hádkových představuje komediální drama o bratrech Kobře a Užovce. Zatímco Kobra je nezodpovědný feťák žijící stále se svou matkou, toho času alkoholičkou, Užovka je na tom sice o trochu lépe, ale na prahu čtyřicítky je bez práce i partnerky a vlastně cítí pod nohama také životní dno. Jenže když to už už vypadá, že by Užovka konečně mohl najít trochu toho životního štěstíčka, přichází na scénu Kobra, aby vše pokazil. Bratr se rozhodne dát mu lekci, avšak nedomyslí důsledky svých činů, načež se prakticky vše absolutně vymkne kontrole. Místy bláznivá komedie získala v roce 2015 celkem 8 Českých lvů a Kryštof Hádek si navíc téhož roku odnesl Cenu české filmové kritiky i Cenu za mužský herecký výkon z KVIFF.
7. Je třeba zabít Sekala
Bez nadsázky jedna z absolutních klasik českého filmu 90. let, za nějž jeden z hlavních hrdinů Olaf Lubaszenko získal roku 1998 ve Varech Cenu za mužský herecký výkon. A stejně jako u řady dalších tuzemských kultovních snímků i zde příběh vítězí ukázkou charakteristických neduhů tradiční české povahy. Nechybí zde závist, zapšklost, strach z toho, co na nás soused ví, lakota a samozřejmě i udavačství prvního řádu, které nakonec vyústí až ve zcela nečekaný duel dvou mužů na život a na smrt. Zároveň jde shodou okolností o snímek, kde si jednu ze svých životních rolí zahrál prezident karlovarského festivalu Jiří Bartoška.
8. Domácí péče
Zdravotní sestra Vlasta pracující na jihomoravském venkově to nemá vždycky jednoduché. Zdejší pacienti si totiž mnohdy neberou servítky. Po zjištění, že je nemocná, vyráží hledat pomoc i mimo svůj obor v oblasti alternativní medicíny. Zavítá k esoterické mentorce, díky níž se snad vyléčí a lépe pozná sebe samu. Pochopení však nenalézá doma u svého manžela Ládi, pro nějž jsou to všechno jen nesmysly, které nestojí za pozornost. Jenže co když alternativní přístup zabere a Vlasta si spoustu věcí o svém dosavadním životě uvědomí? Za hlavní roli zdravotní sestry získala Alena Mihulová v roce 2015 nejen Českého lva a Cenu české filmové kritiky, ale také Cenu za ženský herecký výkon na KVIFF.
9. Milenci v roce jedna
Další důkaz toho, jak vděčným tématem se pro české filmaře druhé poloviny 20. století stalo poválečné Československo. Snímek režiséra Jaroslava Balíka ukazuje na velmi zvláštní, ale v době krátce po druhé světové válce po celé Evropě vlastně asi poměrně častý proces, nebo spíš snahu přeživších holocaustu zapojit se zpět do života běžné společnosti. Student práv Pavel Krouza (Viktor Preiss) potkává na pražském nábřeží plachou a nepřístupnou dívku Helenu. Zakouká se do ní a při snaze sblížit se s ní zjišťuje, že Helena se sestrou válku strávily v koncentračním táboře, kde přišly o rodiče. Jejich sbližování a snaha vytvořit společný vztah jsou složité, pomalé a velmi komplikované. Marta Vančurová za své ztvárnění dívky, která přežila holocaust, získala v roce 1974 na KVIFF Cenu za ženský herecký výkon.
10. Čára
Adam na první pohled působí jako spořádaný otec trojice mladých dcer. Za svou veřejnou maskou však funguje jako boss mezinárodního gangu, který z Ukrajiny na Slovenskou pašuje cigarety. Politické rozhodnutí Slovenska vstoupit do Schengenského prostoru by však mohlo organizované skupině překazit doposud snadné cesty se zbožím přes hranici. Shodou náhod navíc Adam přichází o jednu zásilku a nemá z čeho zaplatit dluh vlivnému ukrajinskému mafiánovi. Jejich spor se ještě víc vyhrocuje, když odmítá nabídku pašovat z Ukrajiny nově i tvrdé drogy. Situace se rychle stává neúnosnou a hlavní hrdina si začíná uvědomovat, že aby z téhle šlamastyky vybruslil, bude muset vykonat dosud nemyslitelné věci. Film získal v roce 2017 na karlovarském festivalu Cenu za režii.
Bonus: Ecce homo Homolka
Kultovní sarkastická komedie Ecce homo Homolka se v rámci 59. ročníku MFFKV dočkala více než 55 let od svého uvedení premiéry digitálně zrestaurované verze. Rodina Homolkových vypadá na první pohled vcelku obyčejně. Manželé Ludva (František Husák) a Heduš (Helena Růžičková) žijí s jeho rodiči (Josef Šebánek a Marie Motlová) a svými syny dvojčaty v bytě v Praze. A jelikož je neděle, rozhodnou se jako rodina společně vyrazit na krásný výlet do přírody. Zamýšlená zábava a odpočinek se však postupem času změní v komickou grotesku plnou malicherných hádek, křivd a vzájemného nepochopení, které ještě umocňují svérázné charaktery hlavních hrdinů. Dialogy pak obsahují celou řadu hlášek, které během let zlidověly a používají se běžně i dnes.
