Rodák z Brna Milan Kundera dokázal to co jen hrstka českých spisovatelů – jeho knihy dokázaly čtenáře uchvátit nejen u nás, ale doslova po celém světě, což jej řadí mezi takové velikány, jako jsou Franz Kafka či nositel Nobelovy ceny Jaroslav Seifert. Smutným osudem jeho života však bylo, že kvůli komunistické perzekuci strávil téměř přesnou polovinu svého života mimo rodný domov v exilu.
Normalizační tlaky po roce 1968 jej donutily ve 46 letech i se svou druhou manželkou Věrou utéct za hranice a usadit se v Paříži. Jeho nevalné vztahy s českými komunistickými disidenty v čele s Václavem Havlem navíc způsobily, že už se do Čech nikdy nechtěl vrátit, odmítl převzít i české státní vyznamenání a nedával rovněž žádné rozhovory. To však nic nemění na faktu, že jeho díla jako Nesnesitelná lehkost bytí, Žert, Směšné lásky či Nesmrtelnost patří k tomu nejlepšímu, co čeští spisovatelé v druhé polovině 20. století stvořili.
O veleúspěšném a zároveň v jistém smyslu nesmírně tragickém životě Milana Kundery vypráví dokument Milan Kudnera: Od Žertu k Bezvýznamnosti režiséra Miloslava Šmídmajera, jež vyšel v roce 2021. Hodinu a půl dlouhý snímek mimo jiné vysvětluje, čím Kundera zaujal celý svět, proč knihy psal výhradně ve francouzštině nebo proč aktivně bránil tomu, aby byly jeho knihy překládány do jeho rodného jazyka.
Chcete-li si naopak připomenout dílo tohoto famózního spisovatele, nabízí se filmové adaptace jeho knih. Za téměř povinnost lze považovat jedno z Kunderových vrcholných děl Žert, jehož zfilmování spatřilo světlo světa v turbulentním roce 1968. Výbornému obsazení vévodí Josef Somr, Luděk Munzar či Jaroslava Obermaierová. Dramata Nikdo se nebude smát a Já, truchlivý Bůh vznikla rovněž během uvolněné druhé poloviny 60. let ještě před tím, než byl Kundera po invazi sovětských vojsk postupně vyhozen z práce i zcela zakázán.
