1. Bezpečný přístav
Do menšího městečka na jihu USA se přestěhovává do sebe uzavřená a plachá Katie (Julianne Hough), o jejíž minulosti nikdo nic neví. Nová obyvatelka se zpočátku straní úplně všech a odmítá se s kýmkoli bavit. Jak ale plyne čas, začne se přirozeně sbližovat se svými sousedy, Jo a Alexem i jejich dětmi. Ačkoli to původně vůbec neplánovala, začne se jí v přímořském městečku stále více líbit, a tak si pohrává s myšlenkou zapustit zde své kořeny. Ani zde však stále není schopná definitivně utéci své minulosti a čeká ji nelehká volba – bude chtít žít nadále na útěku, anebo přijme svou vnitřní touhu po nové rodině?
Mysteriózní drama z pera veleúspěšného amerického romanopisce Nicholase Sparkse je jednou z celkem jedenácti jeho knih, které byly adaptovány na filmové plátno. A pokud vás film uchvátí, knihu určitě zkuste taky. V tomto případě se totiž tvůrci předlohy poctivě a bez jakýchkoli větších změn drží, takže si ji užijete minimálně stejně jako film. Ne nadarmo ostatně na Sparkse uslyšíte chválu v každém knihkupectví nebo knihovně.
2. Terapie láskou
Romantická komedie Terapie láskou vypráví příběh učitele dějepisu (Bradley Cooper), který načapá svou manželku při nevěře, neovládne se a způsobí jejímu milenci vážné ublížení na zdraví. Soud z něj nakonec udělá hlavního viníka a nařídí mu ústavní léčbu, během níž jej opustí žena, vyhodí jej z práce a přijde o svůj dům. Po propuštění se tak musí vrátit bydlet zpět ke svým rodičům a čeká jej zatraceně nelehký úkol – postavit se opět na vlastní nohy, dát do pořádku svou chatrnou psychiku a zjistit, jestli bude ještě někdy schopen někoho zase milovat. Prestižní sošku si za něj v kategorii Nejlepší ženský herecký výkon v hlavní roli odnesla Jennifer Lawrence.
V tomto případě se kniha Matthewa Quicka od filmu liší v mnoha ohledech, až může místy působit jako zcela odlišný příběh. Nelze však říct, že by byla nutně lepší, nebo horší než oscarová adaptace režiséra Davida O. Russella. Pokud si však knihu dáte až po zhlédnutí filmu, budete řadou pasáží rozhodně překvapeni, neboť si je tvůrce ve filmu upravil k obrazu svému.
3. Dárce
Hlavní hrdina Jonas žije v uniformním, zdánlivě ideálním světě, kde prakticky nemá důvod kriticky přemýšlet. Neexistují války, utrpení, násilí, strach ani bolest. Všichni lidé žijí prakticky identické životy, mají stejné domovy, nosí stejné oblečení, žijí v identicky velkých rodinách. Nic a nikdo se neliší. Mimo společnost přežívá pouze jeden jediný člověk, který ještě uchovává vzpomínky lidstva z minulosti. Jonas díky němu získává pravdu o předchozích generacích lidstva, kterou už dnes nikdo nesmí vědět, a jeho život se rázem otáčí vzhůru nohama.
Knižní předloha spisovatelky Lois Lowryové této sci-fi pochází již ze začátku 90. let a ve své době měla u generace dospívajících Američanů úspěch, který můžeme srovnat s Harry Potterem. Tvůrci se ve filmové adaptaci rozhodně neštítili změn oproti předloze. Nakonec jich udělali tolik, že by z toho mohla být nová, samostatná kniha. Některá vyústění chybí, jiná jsou jiná, to samé platí i o jednotlivých částech příběhu. Jednou z největších změn je podstatné zestárnutí hlavních hrdinů – v případě hlavního protagonisty Jonase z knižních 12 až na filmových 18 let.
4. Poslední aristokratka
Američan Frank (Hynek Čermák), potomek českých emigrantů, získává po čtyřiceti letech zpět zámek svých šlechtických předků. Rozhodne se proto se svou manželkou Vivien (Tatiana Dyková) a dcerou Marií vrátit do Čech, aby si svou novou nemovitost prohlédli. Rodilí Američané však nemají o českých poměrech ani ponětí, se zdejší byrokracií jim proto musí pomáhat advokát Benda (Vojtěch Kotek). Po příjezdu je navíc místo honosného zámku čeká dekády opuštěná, zchátralá ruina na samotě, která zřejmě nespadla jen díky péči kastelána, hospodyně a údržbáře, jež zde stále žijí. Rodina Franka stojí před životní volbou – vykašlat se na zchátralý zámek, prodat jej a vrátit se zpět do USA, anebo se jej pokusit zachránit a vrátit zpět do své dřívější slávy.
Česko-slovenská komedie režiséra Jiřího Vejdělka vznikla roku 2019 jako adaptace stejnojmenné knihy autora Evžena Bočka, za níž získal cenu Miroslava Švandrlíka za nejlepší humoristický román. Spisovatel si totiž doslova libuje ve vystavování absurditami překypujících situací, u nichž budete jen těžko zadržovat slzy smíchu. Filmová adaptace se v tomto případě od hlavního děje knihy ani humorných situací rozhodně nedistancuje, spíš naopak. Milovníci knih však pravděpodobně svazku po zhlédnutí filmu neodolají. Zvlášť proto, že autor již k této knize postupně vydal hned tři další pokračování, které zatím ve filmové podobě nenajdete.
5. Divergence
Chicago budoucnosti: Lidé už nežijí v jedné pospolité společnosti, ale dle svých vloh jsou rozděleni do pěti aliancí. Zatímco Odevzdaní městu vládnou, žijí zde rovněž Sečtělí, Mírumilovní, Upřímní a Neohrožení. Hlavní hrdinové Beatrice a Caleb pocházejí oba z rodin Odevzdaných. Velmi rychle se ale oba blíží do věku, kdy musí podstoupit zkoušku, která má odhalit jejich nadání a zařadit je po zbytek života do jedné z pěti aliancí. Jakmile se navíc ukáže, že Beatrice do žádné konkrétní škatulky nepatří, jelikož má předpoklady pro více aliancí, ukáže jí celý systém svou odvrácenou tvář. Lidé, kteří se příliš liší od většiny, jsou nebezpeční a je potřeba se jich zbavit.
Tato filmová adaptace se původní knihy americké spisovatelky Veronicy Rothové drží poměrně věrohodně a o žádnou hlavní dějovou událost nepřijdete. Hlavní rozdíly najdeme spíš v povahách některých postav nebo jednotlivých aliancí. Stejně jako hlavní hrdinové působí i Neohrožení ve filmu poněkud lidštěji. Zmizely také některé drsné, nekompromisní a násilné scény, o nichž si můžete detailně přečíst jen na stránkách knihy. Film rovněž z praktických důvodů musel uspíšit některé emoční vývoje postav, zatímco v knize jde o postupnější, mnohem pomalejší plynutí. Řada vyústění tak ve filmu v důsledku působí jako mnohem větší šok, kdežto v knize jsou vnímány spíš jako logické vyústění.
6. Život pro samouky
Klára (Jana Plodková) zažívá obrovské životní turbulence, které ještě umocňuje její nejistota a zmatenost na úrovni dospívající teenagerky. K jejímu obřímu překvapení náhle přichází rozvod, po němž zůstává sama na výchovu svých dvou dcer. Čtyřicátnice se tak musí přes všechen strach a obavy opět po letech vrhnout do světa krkolomného, nemotorného randění. O trapasy rozhodně není nouze – zvlášť když se pokouší řídit rádoby chytrými radami své matky (Zuzana Kronerová) či vztahové koučky (Barbora Seidlová). Marná sláva, dosavadní plány musí letět oknem a Kláře nezbývá než se v novém moři života, kam ji znenadání osud hodil, naučit plavat a stát se samoukem. Scénáristka Jitka Rudolfová film napsala i natočila podle úspěšné knihy Láska pro samouky autorky Barbory Šťastné, která má být "manuálem přežití hodné holky ve světě digitálního randění".
7. Muž, který stál v cestě
Historické drama popisující dramatický srpen 1968, kdy byli přední představitelé Komunistické strany Československa uneseni Sověty do Moskvy. Zde tehdejší lídr strany i Sovětského svazu Leonid Brežněv všem pohrozil žaláři či přímo likvidací, pokud nepodepíší Moskevský protokol a tím de facto nevyjádří svůj bezpodmínečný souhlas se sovětskou okupací Československa. Všichni se raději podvolili a podepsali – až na jediného muže. Lékař a politik František Kriegl (Tomáš Töpfer) na žádné výhružky zrůdného komunistického režimu nedal a sprosté okupaci své vlasti se rozhodl postavit. Historické drama Petra Nikoaleva vzniklo na motivy stejnojmenné knihy Ivana Fíly.
