Byť je sv. Václav patronem naší země již stovky let, Den české státnosti se oficiálně jakožto státní svátek slaví až od roku 2000, kdy jej schválila Poslanecká sněmovna. Jeho původ však sahá stovky let do historie českého národa, kdy bylo 28. září rok co rok slaveno jakožto památné datum, kdy byl kníže Václav zavražděn svým bratrem Boleslavem. V dnešní době nám slouží především jako příležitost připomenout si pro naši zemi bouřlivé 20. století, kdy musela přežít dvě světové války a nacistickou i komunistickou okupaci, než se konečně více než 70 let po svém vzniku opět dočkala vytoužené svobody. Celé toto období dnes připomíná i řada skvělých historických snímků, které si můžete kdykoli pustit online na Oneplay. Stačí si jen vybrat:
1. Voyo FILM: Muž, který stál v cestě
Historické drama popisující dramatický srpen 1968, kdy byli přední představitelé Komunistické strany Československa uneseni Sověty do Moskvy. Zde tehdejší lídr strany i Sovětského svazu Leonid Brežněv všem pohrozil žaláři či přímo likvidací, pokud nepodepíší Moskevský protokol a tím de facto nevyjádří svůj bezpodmínečný souhlas se sovětskou okupací Československa. Všichni se raději podvolili a podepsali – až na jediného muže. Lékař a politik František Kriegl (Tomáš Töpfer) na žádné výhružky zrůdného komunistického režimu nedal a sprosté okupaci své vlasti se rozhodl postavit.
2. Zátopek
Autobiografické sportovní drama Zátopek režiséra Davida Ondříčka se v roce 2021 stalo nejúspěšnějším českým filmem, který získal celkem 8 prestižních ocenění Český lev. Jak už napovídá samotný název, vypráví o životě našeho legendárního běžce a kopřivnického rodáka Emila Zátopka (Václav Neužil), který dokázal jen díky vlastnímu zápalu a místy až fanatické disciplíně nemožné – vyrovnat se běžecké světové špičce své doby. Zároveň se však musel vzhledem ke svému svéráznému charakteru naučit vycházet nejen se svými nejbližšími včetně manželky Dany Zátopkové (Martha Issová), ale i s tehdy nekompromisním komunistickým režimem.
3. Masaryk
A u rodiny Masaryků ještě zůstaneme. V roce 2016 se totiž Karel Roden zhostil role syna „tatíčka zakladatele“ Jana Masaryka, jenž prožil život obsahující bohémství, slabost pro ženy, ale i schopnost skvěle se po vzoru otce pohybovat v politice a mezinárodních vztazích. Dokonce tak dobře, že to Masaryk dopracoval až na ministra zahraničních věcí. Film Julia Ševčíka se nicméně nezabývá jeho kariérou po druhé světové válce ani dodnes nevysvětlenou smrtí. Místo toho poznáme Masaryka jakožto velvyslance v Británii, kterak se ještě před válkou snaží bojovat nejen o budoucnost vlastní země, ale i se svými vlastními vnitřními démony.
4. Tmavomodrý svět
Česká filmová klasika Jana Svěráka vyprávějící poutavý příběh československých pilotů během druhé světové války s Ondřejem Vetchým a Kryštofem Hádkem v hlavních rolích. Ti ve službách britské RAF bojovali proti německé Luftwaffe ve snaze bránit nejen svůj dočasný britský domov, ale i s neutuchající touhou, že jednoho dne se po porážce Německa budou moci vrátit zase zpět do vlasti. Zároveň mimo boj na život a na smrt v oblacích poznávali v mezičase na zemi nová zákoutí lásky i opravdového kamarádství. Snímek, jež v roce 2001 získal čtyři České lvy, zároveň ukazuje, proč boj za svobodu pro tyto piloty bohužel neskončil ani s porážkou fašismu v Evropě.
5. Věra 68
Jaromír Jágr, Dominik Hašek, Jan Železný, Martina Sáblíková. Seznam českých sportovců, které díky jejich mimořádným, světovým úspěchům známe všichni, vzhledem k velikosti naší země rozhodně není malý. Avšak žádný z nich není z pohledu získaných olympijských medailí úspěšnější než gymnastka Věra Čáslavská, která získala celkem 7 zlatých a 4 stříbrné cenné kovy. Navíc ve své době patřila k vůbec nejpopulárnějším ženám planety. Přesto za vnější fasádou úspěchu prožívala v soukromí mnohdy velmi těžké časy, o nichž však veřejnost dodnes povětšinou vůbec neví.
6. Lidice
Roku 2011 jsme se od režiséra Petra Nikolaeva dočkali novodobého filmového ztvárnění jedné z nejznámějších a nejtragičtějších událostí na území České republiky během druhé světové války. Vyhlazení a vypálení obce Lidice ve své době oblétlo svět a dodnes existují po celém světě stejně pojmenované obce na památku nevinných obyvatel původních českých Lidic. Proč se ale terčem nacistického běsnění po smrti protektora Heydricha stala zrovna tato obec? A co se stalo s hrstkou obyvatel, kteří srovnání vsi se zemí přežili?
7. Habermannův mlýn
August Habermann (Karel Roden) byl zámožný německý podnikatel, který skutečně žil v českém pohraničí a jeho příběh se zakládá na skutečných událostech. Obsazení Sudet nacisty ani druhá světová válka se jej i jeho mlýna nijak zásadně nedotkla. Byl konec konců Němec. Avšak on sám mezi národnosti nerozlišoval, a tak dával práci Čechům stejně jako Němcům, přičemž nacismus jako ideologii odmítal. Na konci válka se však Habermann stává cílem řádění „českých vlastenců“ známém jako odsun německého obyvatelstva. Z bývalých přátel a známých se doslova přes noc stávají jeho úhlavní nepřátelé v převlečených kabátech.
8. Okupace
Drama Okupace vypráví příběh jednoho večera, respektive noci v jednom baru. Sem na obyčejnou, tradiční pitku pár herců po jejich představení náhle přichází nečekaný host – zcela pod obraz opilý ruský důstojník. Ten zdejším hostům nabídne na prodej kanystr benzínu, ale jeho návštěva se postupně zvrhává v závod v pití vodky. S růstem alkoholu v krvi všech zúčastněných však houstne i atmosféra celé akce, která se stále více zvrhává, až ruský návštěvník celým nadšením tasí svou služební zbraň. A náhle je všem jedno jasné. Po téhle noci nikdo z návštěvníků baru nebude stejný jako o den dříve.
9. Toman
Komunistický režim byl odjakživa tak paranoidní a děsící se všech svých nepřátel, že v poměrně pravidelných intervalech požíral i své vlastní děti. Obchodník Zdeněk Toman (Jiří Macháček) patřil v poválečném Československu k velmi vlivným lidem, a tak mu právě komunisté nabídli cestu na výsluní za to, že jim sežene peníze, s nimiž by dokázali vyhrát volby. Ve shánění financí Toman svůj nesmírný talent rozhodně nezapřel a uměl si k nim najít cestu jakýmkoli způsobem. Jeho raketová kariéra si však nakonec vyžádala svou zřejmě neodvratitelnou daň. Daň, kterou musel zaplatit nejen on, ale i jeho nejbližší.
10. Milada
Doktorka Milada Horáková patří k nejznámějším obětem komunistického běsnění v 50. letech, kdy celá řada skutečných i domnělých nepřátel režimu skončila na šibenici. Statečná žena a matka rodiny se postavila na odboj nacistům a následně i komunistům, jelikož nikdy nedokázala zradit své morální principy. Čestně a pravdivě se tak sama jakožto advokátka obhajovala i ve vykonstruovaném procesu, jež ji nakonec odsoudil k smrti oběšením. Život a osud této výjimečné Češky si můžete blíže připomenout ve filmu Davida Mrnky, kde hlavní roli ztvárnila Ayelet Zurer.
11. Jan Palach
Jan Palach patří kvůli způsobu, jakým se v roce 1969 rozhodl ukončit svůj život, k nejznámějším postavám našich dějin 20. století. Stejnojmenný film z roku 2018 s Viktorem Zavadilem v hlavní roli vypráví příběh posledních měsíců studentova života. Kromě faktických skutečností, které Palach zažíval, se tvůrci snaží nastínit, co se mladému muži v té době mohlo honit hlavou a proč se nakonec rozhodl k zoufalému činu, pro který dodnes všichni jeho jméno dobře známe.
12. Život podle Václava Havla
Dokument Život podle Václava Havla je svým způsobem unikátní tím, že v něm režisérka Andrea Sedláčková zaznamenala celý pestrý život prvního prezidenta České republiky. Výsledek nabízí nejen jeho známé působení v divadle, posléze v disentu, pronásledování komunistickým režimem, klíčovou roli při Sametové roli i rapidní růst do nejvyšších pater politiky, ale i bližší pohled na Havlovu rodinu, dětství, jeho vojenskou službu, osudové ženy před Olgou Havlovou a mnoho dalších, méně známých detailů. Na pomoc si přitom bere dosud nikdy nezveřejněné záběry či fotografie, stejně jako zahraniční a před tím tvůrci dosud nikdy nepoužité zdroje.
